27.12.2014

Když se podíváme na vlastní manželství,
na manželství našich rodičů, na rodiny, ve kterých jsme vyrostli,
nebudou nám připadat až tak dokonalé.
Ovšem mít před sebou ideál toho,
čím by manželství mělo a mohlo být,
je dobré a užitečné.

Pokud chceme manželství
postavit na skále...

Žijeme v konzumní společnosti. Na všechno nahlížíme prizmatem, kolik z čeho můžeme získat, jaká výhoda plyne z každého kroku, který uděláme. Lidé pojímají s touto mentalitou i manželský svazek, jako kdyby investovali peníze do nějakého obchodu. Je smutné, že dokonce i k sexuálním vztahům přistupují podle toho, co z nich mohou vytěžit.

Pokud chceme manželství opravdu postavit na skále, a ne na písku, musíme si neustále klást otázku: „Co mohu dát já?“ Člověk roste a jeho zralost se vyvíjí podle toho, co dává, a ne co přijímá.

Vaše osobnost může růst a zrát jenom tehdy, když se naučíte, co je vzájemná služba. Jsem si samozřejmě vědom toho, že představuji ideální obraz manželství. A vím také, že když se podíváme na vlastní manželství, na manželství našich rodičů, na rodiny, ve kterých jsme vyrostli, nebudou nám připadat až tak dokonalé. Ovšem mít před sebou ideál toho, čím by manželství mělo a mohlo být, je dobré a užitečné.

Je potřeba se zamyslet nad tím, jestli je náš život zaměřen na službu ostatním, nebo jestli v něm převládá sobectví a touha výlučně jen přijímat. Modleme se za vlastní manželství, za manželství rodičů, synů, dcer a lidí, uprostřed nichž žijeme, aby měli touhu a sílu více dávat než přijímat.

/.../

Manželství založit na lásce,
nikoliv na emocích

V dřívějších dobách (ačkoliv v některých kulturách ještě i dnes) se manželství nezakládalo na vzájemné lásce, ale většinou bylo smluvně dohodnuto mezi dvěma rodinami. Děkujme Bohu, že tento způsob myšlení alespoň v Evropě už zastaral.

I dnes jsem se v některých státech Indie setkal s podobnou mentalitou: také tam otec vybírá manžela pro svou dceru. Hlavním motivem není láska, ale prospěch, užitek. Je jasné, že tento způsob myšlení není možné akceptovat.

Ovšem v našich takzvaných rozvinutých zemích zacházíme do jiného extrému: manželství se buduje pouze na emocích. Souhlasím s tím, že muže a ženu má spojovat láska, ale ne pouze emocionální láska. Dnes dvojice uzavírají manželství kvůli vzájemné emocionální přitažlivosti. V žádném případě netvrdím, že emoce nejsou v manželství důležité. Když mi dívka řekne: „Necítím k svému příteli nic,“ nemohu navrhnout nebo ji pobídnout, aby si ho vzala. Na druhé straně, pokud dva jedince vedou do manželství jen emoce, pak odůvodněně směřují k nešťastnému manželství.

Partneři během svého manželství nemusí neustále pociťovat silné emoce. Kdyby manželství stálo pouze na citech, jak by měli partneři po mnoha letech žít své manželství, když už emoce vyprchají? Manželství by se rozpadlo. Představme si chlapce, který je fyzicky přitahován k nějaké dívce. Na jeho emocích a touze není nic špatného. Ale nestačí k tomu, aby si chlapec tuto dívku vzal za ženu. Vždyť co se stane, když z nějakého důvodu fyzická přitažlivost vyprchá? Manželství nevydrží.

Je zřejmé, že jen romantická láska nebo pouze tělesná láska nestačí. Potřebujeme mnohem více: potřebujeme oddanou lásku. Jedině oddaná láska je skutečná, úplná a doplňuje lásku tělesnou a emocionální. Přetrvá, i když se romantická a tělesná láska vytratí. Proč? Protože je to láska založená na závazku.

Média vykreslují lásku,
jako by to byla jen emocionální záležitost 

Jak dnes představují lidem lásku veřejná média? Přečtěte si současné „love stories“ nebo se podívejte na telenovely! Všechna média vykreslují lásku, jako by to byla jen emocionální záležitost nebo dokonce jen neovladatelná touha vlastnit něčí tělo. Dnes bohužel mnoho dvojic nepovažuje svoé spojení v manželství za závazek nebo za povinnost spolu vytrvat. Současný způsob myšlení charakterizuje výrok: „Nic už ke své ženě necítím, mám tedy právo ji opustit.“

Vyprchání romantických citů k partnerovi navozuje u každého člověka psychický stav, s nímž se musí vyrovnat. Neznamená to to ovšem, že mezi nimi už není láska. Podobná situace může nastat také ve chvíli, kdy jeden z manželů cítí vůči partnerovi fyzickou nebo sexuální bariéru. Je nepochybně nutné tento problém  řešit, ale nepřítomnost sexu v manželství neznamená, že mezi partnery už není láska.

Pokud dvojice prožívá před manželstvím nebo i během něj pouze fyzickou nebo nanejvýš emocionální přitažlivost, v okamžiku, kdy se tyto vytratí, jejich manželství neobstojí. Proto by se páry měly vzdělávat a procházet formací, aby byly schopny dosáhnout třetího typu lásky, který má svůj základ v oddanosti.

Každé manželství se realizuje ve třech oblastech: city, důvěra a závazek.

Zpracováno (a redakčně upraveno) podle knihy: 

Výstup na horu manželství Elias Vella Info a běžná cena: brož., 192 s., 199 Kč Téma: spiritualita, psychologie Edice: Familia Vydáno: 2014 Objednací číslo: 101847 Druh zboží: kniha

Anotace knihy Hora manželství může odstrašovat ty, kdo se bojí výšek a nedokážou ocenit schopnost sebedarování. Je ji však možné zdolat láskou vycházející od Boha, která zve do živého vztahu s ním i s naším partnerem. Kniha, která vznikla na základě přednášek Eliase Velly o manželství, nabízí čtenářům podstatné rady pro zdravý manželský život. V první části autor ukazuje autentický obraz manželství v kontextu svátostného života. Druhá část knihy konfrontuje čtenáře se současnými problémy, jako jsou cizoložství, poruchy sexuální identity, odluka, rozvod atd., a přináší řešení těm, kteří usilí o pokoj, uzdravení a stálost ve svých vztazích.

Klíčová slova manželství

Nabídka podobných titulů: - podobné tituly - tituly od tohoto autora: Vella Elias   - tituly z této edice: Familia - Tituly k tomuto tématu: spiritualita, psychologie - Tituly ke klíčovým slovům této knihy: manželství

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému

• čtenářský koutek
• mešní vína
• otázky a odpovědi
• hledáte knihu?